Předprodej vstupenek na brněnský koncert v ceně od 890,- bude zajišťovat služba Goout
=======
Suzi Quatro, vlastním jménem Suzi Quatrocchio, se narodila 3. 6. 1950. V dětství a mládí se učila na klavír a bicí, a když jí bylo 14 let, otec jí dal první baskytaru Fender Precision (kterou vlastnila ještě v roce 2007). Svou první skupinu – Suzi Soul & The Pleasure Seekers – založila se svými sestrami ještě v tom samém roce. Tato dívčí kapela absolvovala mimo jiné turné po amerických vojenských základnách, Suzi později popisovala bez sentimentu, jak musely nosit minisukně a paruky, a většina vystoupení se odehrávala v kabaretech, kde záleželo víc na tom, jak vypadají, než jak jim to hraje a zpívá.
V roce 1970 Suzi pozval do Anglie producent Mickie Most, který si jí získal příslibem podpořit jí ve vlastní kariéře a „udělat novou Suzi Quatro“. Předtím totiž dostala nabídku od ředitele amerických Electra Records, aby se stala „novou Janis Joplin“, která by zaplnila mezeru po zemřelé legendě, to ale interpretka odmítla. Dala tedy přednost vlastní kariéře ve Velké Británii, což jí přineslo v sedmdesátých letech úspěchy a řadu hitů: Can The Can (1973, 1. místo anglické hitparády), 48 Crash (1973), Devil Gate Drive (1974, 1. místo v Anglii), If You Can´t Give Me Love (1978) nebo duet s Chrisem Normanem ze Smokie Stumblin´In (1979).
Suzi Quatro byla první ženou, která v rocku převzala do té doby výhradně mužskou dominantní roli v rámci kapely jako zpěvačka i muzikantka. V zásadě byla první rockovou frontwoman. Za svůj vzor ji označila Chrissie Hynde z The Pretenders i baskytaristka legendárních Talking Heads Tina Weymouth.
Suzi Quatro se objevila v řadě filmů, mimo jiné v jedné epizodě detektivní série Dempsey a Makepeaceová nebo Vraždy v Midsomeru. Účinkovala také v divadle a v současné době moderuje každý týden vlastní rock and rollový pořad v britské rozhlasové stanici BBC 2.